Každá společnost má své vlastní normy, které říkají, co je vhodné a co nikoliv. A ačkoliv tyto nejsou obvykle zakotveny v žádném zákoně lidé je stejně z valné většiny dodržují, neboť se nechtějí ze společnosti vylučovat. Jen málokdo se však zamyslí nad tím, jak vlastně vznikaly a proč zrovna tyto jsou dodržovány, zatímco jiné věci jsou naprosto v pořádku. Rozdíly můžeme vidět i mezi jednotlivými kulturami. U nás jsou asi nejlepším příkladem velikonoční svátky, kdy naše tradiční „šupání“ vnímá většina ostatních států jako násilí na ženách. Pravdou je, že vychází především z kultury a tradic. Jejich hlavním cílem není společnost svazovat, nýbrž zajistit, aby se všichni její členové cítili dobře a pohodlně. To ostatně můžeme vidět v téměř obecném odsuzování nahoty na veřejnosti.
Jistě, můžeme si říci, že nám může být jedno, co má druhá osoba na sobě. Nás to přece neomezuje, ne? Avšak pravda je jinde. V naší monogamní společnosti totiž není vhodné, aby muž myslel na jinou ženu v sexuálním kontextu a obráceně. Tomu se však nelze vyhnout, pokud budeme nazí. To může vést k rozkolům mezi partnery a v některých případech i zničení vztahu, a tomu je rozhodně dobré předejít.
Samozřejmě společnost se vyvíjí a spolu s ní i to, co je přijatelné, obvykle v důsledku nových objevů. Ještě před několika sty lety byla dětská práce něčím obvyklým. Zjistilo se však, že děti skutečně nejsou „malí dospělí“ a že takováto zátěž na ně má silně negativní vliv. A jelikož naprostá většina rodičů chce pro své děti to nejlepší, od tohoto zvyku se ustoupilo, i když to znamenalo snížení rodinných příjmů.Je pravděpodobné, že za pár set let bude něco, co je dnes pro nás naprosto normální, považováno za skandální. Co to bude, nelze říci. Společnost se neustále vyvíjí a různé tlaky ji vedou různými směry. A jen těžko říci, který z nich nakonec převáží.