Chliv

Ti, kdo jsou dostatečně finančně zajištěni, jsou na tom v každém ohledu lépe než ti, jimž se peněz nedostává. A nezdá se, že by tomu mohlo být někdy jinak.

Proč někteří politici rozdělují a radikalizují společnost

Že politici nemají vždy na mysli jen naše blaho asi není žádnou novinkou. Mnoho z nich, ať už jsou na kterékoliv části politického spektra, mají za hlavní cíl udržet se u moci, a to prakticky jakýmikoliv prostředky. A k tomu patří i ovlivňování veřejného mínění. To samozřejmě můžeme sledovat především před volbami, avšak i mimo ně se jednotlivé strany snaží připravit si půdu pro další úspěchy. A jednou z často uplatňovaných taktik je snaha společnost rozdělit, a v některých případech ji i radikalizovat.

 

místnost pro jednání parlamentu

 

Nejčastějším způsobem, jak toho dosáhnout, je vytvoření situace, kdy půjde v daném problému nikoliv o problém samotný, ale stane se z toho záležitost „my versus oni“, kdy se „oni“, tedy lidé s jiným názorem, ať už se jedná o běžné občany či jiné politiky, stávají v podstatě nepřáteli, se kterými je potřeba bojovat.

 

budova německé vlády

 

V některých případech to může dojít až tak daleko, že bude docházet i k násilí. Asi nejznámějším a nejextrémnějším případem může být Německo 30. let 20. století. Tehdy byli za nepřátele vybráni židé. Běžným Němcům bylo neustále ukazováno, jak je právě tito okrádají a že jsou příčinou všech jejich problémů, ačkoliv to samozřejmě nebyla pravda – důvodem špatné situace v tehdejším Německu bylo spojení Versaileské smlouvy a krachu na burze na konci 20. let. Ovšem vzhledem k tomu, že se židé často věnovali bankovnictví či jiným finančním službám a byli tedy mnohdy finančně zajištěni, bylo snadné je označit za původce oné situace. K čemu to vedlo asi není třeba připomínat.

 

Samozřejmě se můžeme ptát, k čemu to může být dobré. Co z toho politici mají? Jednoduše řečeno, lidé se na ně budou dívat jako na někoho, kdo se „nebojí pojmenovat problém“ a kdo „nabízí řešení“. Jejich popularita tak vzroste. Navíc se tím odvede pozornost od skutečných problémů, které by bylo potřeba vyřešit. A to se se politikům rozhodně hodí.